Velké sopečné erupce mohou zásadně změnit klima a vyvolat i dalekosáhlé společenské a politické změny.

Velké sopečné erupce mohou zásadně změnit klima a vyvolat i dalekosáhlé společenské a politické změny. | zdroj: dailymail.co.uk


Co vše mají na svědomí ničivé erupce? Vzestup Římské říše i rozšíření islámu

TÉMATA: starověký egypt | starověký řím | klimatické změny

user-avatar

Irena Gruberová

17. 05. 2018 | 08:04

V historických knihách to zatím nenajdete, ale vzestup moci Římské říše v Egyptě a na Blízkém východě byl možná ovlivněn sérií sopečných výbuchů. Ty totiž měly na svědomí snížení dešťových srážek, což vedlo k hladomoru a posléze povstání proti vládnoucím Ptolemaiovcům v Egyptě. Domácí nepokoje Egypt natolik oslabily, že ten se stal snadnou kořistí pro Řím.

Ptolemaiovští králové vládli Egyptu a severní Africe poslední tři staletí před naším letopočtem, tedy v takzvané helénské době. Po porážce Kleopatry a jejího milence Marca Antonia v roce 30 před Kristem byl Egypt dobyt římským císařem Augustem a přeměněn v římskou provincii. Dosud byl pád Egypta přičítán korupci, slabé politice a hlavně nesvárům mezi jednotlivými členy dynastie Ptolemaiovců. Nyní však do hry vstoupil další významný činitel – klima. Porážkou a smrtí Kleopatry a jejího milence Marca Antonia přichází Egypt o svoji suverenitu a stává se římskou provincií (záběr z filmu KLeopatra).

Tým složený z historiků a vulkanologů nedávno totiž odhalil velmi těsné spojení mezi sopečnými výbuchy a nepokoji, které vedly k pádu Egypta. „Doposud helénská historie neobsahovala klimatický prvek,“ upozornil profesor historie na Yaleovy univerzitě Joseph Manning. Začlenit klimatické šoky do historického vývoje však tento vědec považuje za důležité. „Od roku 245 do poloviny prvního století před naším letopočtem tu byly vzpoury a sociální nepokoje,“ uvádí Manning. Ty podle něj souvisely s hladem a hladomorem, vyvolaným nedostatkem dešťových srážek v Etiopii, na kterých záviselo zavlažování polí v Egyptě. Částečky sopečného popela  se dostávají do vrchních vrstev atmosféry, kde se spolupodílí společně se sopečnými plyny na vzniku aerosolu.

„Aerosoly z vulkánů snižují odpařování a ochlazují teplotu, což vede k malé oblačnosti,“ vysvětlil pro Daily Mail klimatický historik Francis Ludlow. Důkazy pro svou teorii našli vědci v prudkém nárůstu kontaminací síranu v ledových jádrech na Antarktidě a v Grónsku. Zjistili, že osm z devíti zdokumentovaných vzpour proti Ptolemaiovcům nastaly do dvou let po sopečných výbuších. Tyto nepokoje dávají vědci do souvislostí s dosud nepochopitelnými ústupy Egypťanů z bitevního pole, když bojovali o své nové državy v Mezopotámii. Teď je jasné, že se ptolemaiovští vládci museli zabývat hlavně domácími problémy. Egyptští versus římští vojáci

„Nyní vidíme, jak to všechno spolu souvisí,“ říká Manning. „Poslední čtyři století před naším letopočtem byly velmi sopečně aktivní a důsledkem byla tato neuvěřitelná nestabilita, která nakonec vydláždila cestu k vzestupu římského impéria,“ pokračuje vědec. A jak dodává, bez Říma, jak ho známe, by také Evropa byla dosti jiná. „Tohle je začátek moderního světa,“ zdůrazňuje. „Kdyby nepadlo Ptolemaiovské království, svět by asi vypadal jinak.“  

Sopečné erupce položily i Řím

Vulkanismus napomohl také rychlému šíření islámu napříč Blízkým a Středním východem, do Afriky i do Evropy. Vědci totiž zjistili, že erupce mezi lety 536 až 626 vyústily v rozsáhlé klimatické změny a hladomory. To přivedlo Byzantskou říši, dříve známou jako Východořímskou říši, na samý pokraj kolapsu a otevřelo islámu cestu k jeho dominanci. Z ledových jader a letorostů vědci vyčetli extrémní pokles teplot v roce 536, kdy došlo k masivnímu sopečnému výbuchu v Severní Americe. V létě toho roku se průměrné letní teploty pohybovaly 1.6°C až 2.5°C pod 30letým průměrem. Podle svědectví dobových historiků tmavé mraky zakryly na téměř 18 měsíců oblohu po celé Evropě a slunce svítilo matně jak měsíc. V důsledku toho bylo málo světla k uzrávání úrody. Destrukce Říma na obraze Thomase Coleho (1836)

Další obrovská erupce na přelomu let 539 a 540 vyvrhla ještě více sopečného popela do ovzduší a zakryla slunce na delší čas. Množství aerosolů v atmosféře vedlo k ochlazení severní polokoule  v následující dekádě, což mělo za následek šíření hladu i velkého Justiniánova moru v letech 541 až 543, který decimoval populace ve Středozemí i Asii a vyžádal si na 50 milionů obětí.

user-avatar

Irena Gruberová

17. 05. 2018 | 08:04

> ExtraStory   |   Inzerce